1.
Realita života
jsi pro mne štěrbinou očí
chladivým bílým lněným šatem
elegancí výšivky rudých barev
jsi hrdelní z perel a lastur
zápěstní zlatému náramku
ve tvaru hada
jsi pro mne měkký sandál
z palmových listů
v dlouhých vlasech
spona slonoviny zářící
jsi krystal v hranici
vyššího vědomí bytí
rouhačství ovčího rouna
jenž skotačí na azuru oblohy ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=142180
2.
Mít tě rád
bez výhrad
ruce k tobě vztáhnout
branou očí
proskočit
a nad propast se nahnout
světlo vzít
touhou zbit
do tvé hloubky padnout
do splynutí
věčnost mít
a nad životem vládnout ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=138959
3.
Jak roztomilé kuličky
všechny ty
moje básničky
jaké hry
jaká peříčka
čas běží pryč
čas nevyčká
i moje panny hrají si
hééj Metaforo
Inspirace
zajíčci !
vás opustit
věru lehké není
to bude hrozné
provinění
veršovní hříčky
slávíčky
ustrnou ve mně
navždycky
když prostý krátký
život můj
ukončí skalpel
velmistrův ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=109397
4.
Mám zakázané verše
nedobré
znamení
spoutám je do rešerše
na prózu
pozměním
vyskočím na katedru
orátor
z kamene
svou duši próze vetřu
ať shoří
v plamenech
panenko zvedni oči
proč stydíš se
mých rtů
tvou duši nezdivočím
v polibku
za myrtu
do květin na zahradě
vkládáš se
do rýmů
neptám se jakým právem
v chlapeckém
kostýmu
u mýho splávku sedíš
kačenko
uplakaná
i němé ryby vědí
že udřela mě
hrana ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=120213
5.
Pio, ty jsi tak zajimavě racionální, až mě to zaskočilo.
Oba jsme lidské bytosti, což obnáší odlišné EGO.
Ale co, když střídáme Schopenhauera (filosofa),
Schumana (skladatele romatických klavírních etud,
ale i nádherných skladeb klavírních klasicistických),
Fridricha Nietscheho (filosofa par excelence)
a především Sigmunda Freuda (tvůrce sexuální svobody) !?
Anebo si to jenom namýšlím ?
Pro mne to je citová věc, kterou neumím předvídat.
Milá Pio, každý jedinec má odlišné citové zkušenosti
a je to tak dobře. Rozum mi velí - NEZAČÍNEJ SI -
NEPŘEKRAČUJ HRANICE ! Ale zvědavý jsem -
jako můj dávný, předhistorický předek ! HAMUJ ! -
říkají slováci ! Jenomže já si namýšlím, že " založená
místnost k VLASTNÍM jasně definovaným účelům "
je VÝZVOU !? Za takovou výzvu lze jenom krásně pomilovat, protože tvoji odvahu nelze lépe odměnit !
6.
Ale láska je mnohem vyšší hodnota,
než milování.
Vše co děláme jiné - lásce brání.
Láska je soulad duší a slepota a trýzeň.
Láska je v polední poušti žízeň.
Láska je vzájemný průnik do sebe,
do vesmíru a do nebe.
Láska znamená, že miluji jen Tebe.
Láska je horní hranice pozemské existence.
Po lásce dáš jen mrtvým věnce.
Láska je naše maximum a úmrtí !
Láska je od vzniku až do smrti.
Láska je věčné mládí - zdroj mimořádné síly.
Jak hodiny, co ještě neodbily,
Nic není důležitější, než láska.
Už schopnost milovat je výjimečná !
Nic - z hlediska filosofického
význačná kategorie
Vše kromě lásky je pla, pla, pla.
Když miluješ ! ŽIJEŠ.
Mé drobné noty
prosí o zhudebnění
Je tento CHAT zvukový,
anebo není ? :-) Poe
7.
Vánek se Ti opřel do vlasů
úzkostně se schvělo lístí rtů
na modrastých křídlech
včelí královny
blysl se vějíř odlesků a stínů
To Picasso, Buonarotti a Goya
životu smrtí neodloučeni
duhoví jezdci Rotondy
snáší se cvalem z vesmíru
8.
Renons
(7. August 2004, 22:50)
nic hezčí
než za ruce se vésti,
nic milejší
než dívčí ruce hřát
když Amor
zaslepený štěstím
zapomene na
slunovrat
tvé ruce
můžeš s mými splésti
jak srdce
mohou tužbou vzplát
je lásky čas
a sytě svítí hvězdy
když miluji Tě
mnohokrát
na jaře...
budeme se brát
9.
Milá Pio, Dixi et salvavi animam meam - promluv a spasíš svoji duši. Ty nasloucháš a já mluvím. Až Ti to jednou nepřipadne spravedlivé, s radostí přivítám i Tvoje vyznání a budu mlčet, že ani Platón to na mně nepozná. Rovnováha v
přírodě je asi základem dění, které začíná až se rovnováha
poruší.
Prohledal jsem hříště
od branky po branku
žádná neměla kliku
ani nebyla otevřena
z mračen nad hlavou
kleslá nálada
prodírá se mi
do duše
opravdu - nejsem
virtuální realita ?
co Klára Havlíková
a její Cemballo
a co Zdeněk Bílek
a jejich láska
a tatarský biftek
a Krystal bar ?
najednou vidím
středový kruh
linii fascinující
středobod...
nádherní lidi
protkávají
postranní čáry
jeviště
hluboká bílá
barva plátna
na hloupém
stojanu
Dmitriji
Rostropoviči
s nohama
nad violončelem
za zády usmívá se
CHAGALL
kdo by se nazdál
kdo by se nazdal..
Prohledal jsem hříště
od branky po branku
a protože mám kašel
jsem Tě nenašel
10.
Žádné květy
ani mezi světy
tvá půlnoc není polednem
ani pláč
ozvěnou mých slov
koleje odjezdů
šifrují akordy
do hadích vyznání
ať těla vyzvání
z ostrých strun hmatníku kytary
do kůže Grácií
do mramoru z Carrary
vbroušením
do stáří Brahmsových pašii
mou samotu zakryjí
11.
môj život je
bez hraníc
jediný
od narodenia
voľný pád
kamzík strmých skál
podmračné myšlienky
vtekajú do bystrín
a vyrážajú skokom
k prieniku
divokej expanzie
bláznivej lásky
so mnou
dá sa len jediné
byť chvíľu
než zavrieš vietor do ohrady
http://www.totem.cz/enda.php?a=116012
12.
usnula teskná noc
tmou číhá za okny
prstoklad durových melodií
maluji ranní stres
třesoucích kapek směs
písek a déšť
větrným mávnutím
na křídlech okenic
obrázky ulítly
za tebou do ulic
mé touhy z nočních snů
chvějí se jak tvůj smích
v polibcích letních dnů
ve hnízdech labutích
http://www.totem.cz/enda.php?a=114439
13.
chcem vidieť
tvoje virtuálne telo
počuť jeho smiech
spáchať ho s tebou
virtuálny hriech
ak sa tak stane
sme na hrane
na previse striech
http://www.totem.cz/enda.php?a=111562
14.
zbohatnout ze sta básní
zestárnout ze sta let
znát tisíc lidí krásných
a vracet lásku zpět
nenech ji touhou strádat
nedovol zapomnět
snům políbení dávat
a dlaním jarní květ
vesmírních dálek lesklé moře
na zemi nech si zdát
když podvolíš se vzpouře
příjmi můj logoznak
stohlavé husí šípy bílé
v přílivu racek sám
štěstí je lístí nahodilé
neslétne věru k nám ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=109590
15.
v spirálách přežití
a v lesích síly
my sami jsme si bohy vytvořili
teď najednou jich není dost
přidáme vesmír - prozřetelnost
vážkami měříš váhu slov
a rozervaným oknem z papíru
slídíš po galaxiích
mazlíš se s tou
bez které žádný tvůj den
nemá rty
cesta k nim
vede do hlubin noci
kde
mladinká vdávala se
jakoby pohádku četla
svědčí ji na Parnase
řasená sukýnka světlá...
16.
Identita
(30. July 2004, 21:01)
v tmách měkkých
jako tvoje vlasy
na mých rtech
ty své nechala jsi
pak v nabízivém
výklenku
zbyl mi jen účet
za rtěnku
později
v lesku vlhké dlažby
lehoučce ztichly
tvoje kroky
navždy
přes něžný úsměv
hnědých dívčích očí
na moje pole
někdo jiný vkročil...
17.
zaslechl jsem
úžasný
elektronický praskot
tvých vlasů
v polibcích
obnažil jsem tvůj vesmír
a vstoupil,
kam ty nesmíš...
otevíráš se v moll
jemná
jak vlákno pavoučí
pšenice stvol
nepolévaná nekveteš
bělavou nádherou
očí telete
poznáš líp
jak naše já
nám poroučí
odpouštět
smyslům doznání
a bolest prohry povýšit
k pokorné úctě
být a žít...
18.
někdy píšu
tvé jméno do plážového písku
to je moje kořist
křičí na mne vlna
a spěchá tě spláchnout do moře
nezapírám
zůstává ve mně krutá bolest
osamělých
i dnes tě vpíšu
abys byla nesmrtelná
ryzí charakter
ať mne vlna smyje
umřít v písku
být v žlábcích tvého skvělého jména
zvěčněn pod horizontem oblohy
a trpělivě čekat
na reinkarnaci
19.
ach človíčku
kam valíš ten kámen
no do kopečku
než mi bude ámen
než uvidí mne dívka
moje malá
na pomoc aby mi
přispechala
http://www.totem.cz/enda.php?a=121001
20.
miluji květinářku
s křehkým spánkem
a slavičím stánkem
o nářku píše haiku
zpěvavou láskou voní
do šera svítí
motýlek pro ni
pestré kvítí
poleť ! píšu sonet
21.
prodám své prázdné
v kapse rtěnky
vyměním levně
za sněženky
za past
kterou mi nastraží
noc
na hlavním nádraží
když pod hlavou
mne tlačí bota
lezu hlouběji
do života
22.
snad jednou v poušti do písku
hlavu svou vítr složí
a jako kaňka v notýsku
ulehne ve tvém loži
snad velký třesk jej utiší
v docela malé louži
snad políbíš jej ze všech sil
nad oceánem krouží
křídla jej nesou k nevíře
jen sílou víry v hrnčíře
a měsíce svit vchází
do rudé hlíny vázy
obejme dívku do dlaní
ať krátká noc ji nezraní..
23.
Ó zpívej vráno
populární pták
jenom
slez z té šíny, neboť
zajede tě vlak...
24.
hééj orlí dámo
výšky jak létáš
prudké vichry
škodí křídlům
vykřikuje vrána
ke kolu na poli
provazem
připoutaná
25.
mea maxima culpa
slovakismus !
tak jsem vzal pušku
a bác na mušku
tu délku á z harfy
rázem jsem zkrátil
a šup
do čech se vrátil
abych si vylepšil uši
žel - tady v Praze
dnes prší...
26.
premeň mi vodu na víno
a víchor na ticho
šepkáme s Malvínou
premeň mi Jericho
na miesto mladosti
premeň mi biely závoj
nádherných radostí
aby sa všetko stalo
neboj sa milovaná
budeme predtým ako potom
veď telo je len brána
pre kosti a pre popol
cintorín je im plotom
a duši nezazvoní hrana
http://www.totem.cz/enda.php?a=139378
27.
odfoukni pavučiny
z mé staré zásuvky
milostných psaní
beze dna bez vsuvky
jenom z tvých dlaní28.
proč je ti krásně pod kaštanem
proč rty jsou posly pro štěstí
tví ježci plavně křížem krážem
jinému vlétli do cesty
již leží tiše vedle sebe
tvých rukou štíhlé topoly
a dívčí tělo ještě bledé
naléhání se podvolí
shazuji žaket lastovičí
vrať mi má slůvka ze rtů
vrať je - slyšíš ?
žal jednou dozní
a pak musím jít
ta slůvka jiným polím zasadit
29.
protrhla's moje rybí žábry
iluze lásky do jezera padly
potupná bolest, vodní třpyty
šupiny pod hladinou vznítí
protože láska v objetí
to není jeden u kormidla
i ptáci mávaj obě křídla
než vyletí
v podsvětí
se lesklým jednokřídlem pyšním
staccatem černých klapek z višní
v prokletí..
30.
noc co noc kradu ti siluetu
nalezá u mne tichou pietu
v rákosí zeleném i v šedi mračen
v barevném loučení divých kačen ..
pod starou suchou lípou
pod mladým javorem
sýkorkám štěstí sypou
tvé ruce na dvoře
http://www.totem.cz/enda.php?a=126822
31.
Hlasité zvony
myšlienka na oblohe
kockatá vrhnutá
nemôže dúfať že jej podám ruku
ani boh na zemi
Hubble odvrátený do tmy
nevidí moje slová
svetieľkovať v galaxií
na cestách seba hľadania
skúmame vieru poznania
a čas nám zvoní
ako hlasité zvony
z nádherných diaľok
na konci poľných trás
kráčame po nich
32.
Jak tisíc otázok
lúči sa zas
zodraná vláknina
aj z panien vlas
vrásčité ústa pozdejšie
horúcim čajom zohrievaš
jak verše
vo vlčej ozvene
z obrazu výčitiek
čo visí na stene
tisíce otázok
prázdne je
z lesknúcich topánok
náhlivých milencov
žiadna sa nesmeje
33.
utíchol priestor pre ľudský hlas
už mlčí slovo
skonáva v nás
má svoje zákony a telo
sa búri
akoby nevedelo
že nesmie tisíc rokov žiť
len chvíľku
pevne ju chyť
Ilúziu a Nádej
na stôl im prestri
chlieb podaj každej
nech zaznie pieseň piesní
ária z Bajazzových tiesní
34.
Vesna
maľujem ploty na záhradke
napájam plátna farbou okvetín
a moje city vracajú sa k láske
aby si mi Vesna pretrvala
vdýchnem ti v spánku bozk
pre život myšlienok
ktoré sa prelínajú
keď do mňa vstúpiš
očami precitnutia
aby si ma tiež pobozkala
nežne láskam spiace ústa
a otváram sa v tvojich otázkach
nepozerám ako ďaleko si zašla
len aby ma vyhľadala
35.
Evolúcia
úžasný je chlad v ohraničení
nepretržitým odumieraním
opúšťame teplo lona
tú klenbu nad vodami večnosti
pretvárame myšlienky
rúcame rytmus slov
tep srdca - schvenie zreníc
a prudké zmeny
vo vzájomnom priblížení
v túžbach po vymedzení kriviek
a v pochopení súladu
36.
aké je to prosté
si
a moje oči v tebe
neprestanú túžiť
dlaňou prikrývaš ich
ale
ony vidia stále
krajšie
chvály hodné podrobnosti
pozri
koncert cvrčka v ostí
kým ulovíš
sen do siete
dlho musíš byť na svete
37.
Si nádherná
ôsmy div sveta
tajomný
túžim ťa vidieť i počuť
smieť sa dotýkať
slobodne podľa vôle
okolo krúžiť ako vták
túžim ťa cítiť
s tebou sa smiať
telo milovať
ale
s ružou rastie i tŕnie
chráni krásu
a trestá zlodeja
38.
V podolí
šepcú si topole
že som sám
že na ne
od polí pozerám
a pri mne že je
prázdne miesto
vravím vám topole
nie som sám
v podolí
najkrajšie dievča mám
a pri mne
pre ňu je to miesto
je čas vziať lásku do dlaní
a bozkom si ju prežiariť
39.
margarétka tančí
rozpočíta nás
korytnický vláčik
bielu vodu máš
rozlieva sa v lúkach
zlatožltý kvet
hvízdne v páli slnka
vláčik naposled
ako veľká voda
priženie sa chýr
že si chlapci vodia
dievky na špacír
jedna rybka z môjho splávku
utiekla mi na Likavku
40.
z permoníku pribylina
Kriváň láme hrom
Belá pod ním vody vzpína
klzkým balvanom
údolím sa chladná brodí
riečka nesmelá
úžasom do čiernej vody
Váhu vletela
na sútoku búrkou žije
farieb premena
každá kvapka Oravy je
hnedo zelená
neďaleko vodnej brány
pri dedinke Kraľovany
41.
Si iná
dívam sa do vína
červeným zrkadlom
ako sa vypínaš
a tak ma napadlo
opýtať sa smelo
aké to mám telo
čo sa ti za iné
zameniť zachcelo ?
dívam sa do vína
si iná ? si iná !
a ten kto ti verí
v krvavom páperí
v mojom tele leží
na mne nezáleží
42.
Jackpot
ten kabát od líca
či naopak na ruby
stále je tvoj ?
snáď sa ti neľúbi
do vlasov ihlica
nevestin kroj ?
pod plátnom zo zlata
tlie závisť prepiata
než skončí boj
v ľúbivom hraní
nás často raní
vlastná slepota
vypáli rany
a zničí jackpota
43.
možno len mamon slov
svet rozžiarený nádherou
Paríž a Londýn
Benátky a Rím
na druhý bok sa obrátim
u Tiffanyho ranný spleen
v uličkách Prahy
dosnívam náš sen
prečo sa bojíme obaja
slov ktoré porania ?
možno len syčí čas
neúprosná zmija
sa v agónii zvíja
44.
môj život je jediný
od narodenia voľný pád
bez hraníc
kamzík strmých skál
so mnou budeš
len chvíľku
než zavrieš vietor do ohrady
než dozrieš
dotykom úst
a bederných kostí
ako plachetná loď
na čiapkach vĺn
ku fjordom ma viezť
45.
Desať jeleňov
básním malíř u stojanu
mám dva jazyky
prvním slavím Prašnou bránu
druhým praclíky
modrý psík mi pobehuje
pražskou ulicí
do obrázkov komponujem
rána vonící
paletu mám na dvě části
linkou delenú
modrou vrhám do propasti
barvu zelenú
moje dievča milované
láskou nazývám
jedna ruka tempera-ment
druhá bázlivá
rozverně mi potahuje
nôžkou drevenou
ke stojanu přivazuji
desať jeleňov
FRAGMENTY
46.
dva pravé metre
pod košeľou máme
jeden pre seba
druhý
pre iných si schovávame
meriame lásku
meriame nenávisť
a čas nám jediný
za pravdu dá
najdlhší meter má
ani áno . ani nie
to je dobré znamenie
prvý žerie . druhý stráda
každý svoje šťastie hľadá
47.
vlásočnice riečia prúdy slov
vyriekla si svoje tiché ano
rákosie už budí žabiek show
vtáci spevom otvárajú ráno
na zelenej stromoguli
vystierajú sluky krídla
v zobcoch drvia steblá tráv
do stavby sídla je jar
48.
lehounce
slunce jsem z oblohy
pro tebe svěsil
abych tě uviděl
až jsem se zastyděl
hledět na tě déle
než se sluší
přitom usadit se
ve tvé duši
49.
na cestách sebe hledání
je něco navždy k nemání
je to čas, hlasité zvony
z nádherných dálek nám zvoní
na konci silnice
kráčíme po ní
50.
na cestách seba hľadania
navždy sa stratia priznania
že čas ako hlasité zvony
z nádherných diaľok nám zvoní
na konci poľných trás
kráčame po nich
51.
moje verše dívka četla
se stolu je prudce smetla
pravda ve všem básník tuší
v dívčí duši ticho vlčí
snad si koupím balalajku
snad napíšu novou bájku
snad se vydám do lesa
snad tam dívka zaplesá
52.
na tři tečky, na tři čárky, na tři tečky
černé pěsti kominářky kapky štěstí
květinářky smutek leští
v dešti básník deštník mívá
na dívku se křivě dívá
o ní snívá - divka zívá
a můj šemík virtuální
teď je komik aktuální
nabízí nám v plném lesku
atomární výboj blesků..
53.
taneční hodiny tvého pasu
melancholie líbání v mřížoví řas
přes slzy za nádražím,
za horizontem zažloutlých písčin pláží,
lokálkou do kupé
doběhnu kalupem
do krve italského vína
mluvící Colombína
mění mé náručí po setmění
až do zcelení rtů ..
54.
do cínu, do rakve
upínám kladkou tělo
chci aby v pořádku
k mé dívce doletělo
v dálce již Canada
jezírka ověnčila
a jako návnada
tam čeká moje milá
však osud se jí bál
a zběhl mezi bohy
modravým nebesům
převrátit vzhůru nohy
http://www.totem.cz/enda.php?a=124340
55.
zahleděni do světa
šlépějemi rozervaných bot
nezvládáme
touhu a čas
na léta od smrti
ukrájí svůj díl
a ty
rozechvěné dítě spánku
opuštěné
zrazené slibem rtů
prolamuješ se pasem k zemi
křesaje ohýnek z objetí
narozeni svobodni
proč procházíme životem
jako kulhavý osel
proč naše myšlení
nás hraničí
když toužíme být
naplněni duchovnem
skrze sebe
pocítit expanzi
svůj růst
až vytryskne pro všechny
a uvidíme
že oni vidí nás
i naše bytí
Realita života
jsi pro mne štěrbinou očí
chladivým bílým lněným šatem
elegancí výšivky rudých barev
jsi hrdelní z perel a lastur
zápěstní zlatému náramku
ve tvaru hada
jsi pro mne měkký sandál
z palmových listů
v dlouhých vlasech
spona slonoviny zářící
jsi krystal v hranici
vyššího vědomí bytí
rouhačství ovčího rouna
jenž skotačí na azuru oblohy ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=142180
2.
Mít tě rád
bez výhrad
ruce k tobě vztáhnout
branou očí
proskočit
a nad propast se nahnout
světlo vzít
touhou zbit
do tvé hloubky padnout
do splynutí
věčnost mít
a nad životem vládnout ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=138959
3.
Jak roztomilé kuličky
všechny ty
moje básničky
jaké hry
jaká peříčka
čas běží pryč
čas nevyčká
i moje panny hrají si
hééj Metaforo
Inspirace
zajíčci !
vás opustit
věru lehké není
to bude hrozné
provinění
veršovní hříčky
slávíčky
ustrnou ve mně
navždycky
když prostý krátký
život můj
ukončí skalpel
velmistrův ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=109397
4.
Mám zakázané verše
nedobré
znamení
spoutám je do rešerše
na prózu
pozměním
vyskočím na katedru
orátor
z kamene
svou duši próze vetřu
ať shoří
v plamenech
panenko zvedni oči
proč stydíš se
mých rtů
tvou duši nezdivočím
v polibku
za myrtu
do květin na zahradě
vkládáš se
do rýmů
neptám se jakým právem
v chlapeckém
kostýmu
u mýho splávku sedíš
kačenko
uplakaná
i němé ryby vědí
že udřela mě
hrana ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=120213
5.
Pio, ty jsi tak zajimavě racionální, až mě to zaskočilo.
Oba jsme lidské bytosti, což obnáší odlišné EGO.
Ale co, když střídáme Schopenhauera (filosofa),
Schumana (skladatele romatických klavírních etud,
ale i nádherných skladeb klavírních klasicistických),
Fridricha Nietscheho (filosofa par excelence)
a především Sigmunda Freuda (tvůrce sexuální svobody) !?
Anebo si to jenom namýšlím ?
Pro mne to je citová věc, kterou neumím předvídat.
Milá Pio, každý jedinec má odlišné citové zkušenosti
a je to tak dobře. Rozum mi velí - NEZAČÍNEJ SI -
NEPŘEKRAČUJ HRANICE ! Ale zvědavý jsem -
jako můj dávný, předhistorický předek ! HAMUJ ! -
říkají slováci ! Jenomže já si namýšlím, že " založená
místnost k VLASTNÍM jasně definovaným účelům "
je VÝZVOU !? Za takovou výzvu lze jenom krásně pomilovat, protože tvoji odvahu nelze lépe odměnit !
6.
Ale láska je mnohem vyšší hodnota,
než milování.
Vše co děláme jiné - lásce brání.
Láska je soulad duší a slepota a trýzeň.
Láska je v polední poušti žízeň.
Láska je vzájemný průnik do sebe,
do vesmíru a do nebe.
Láska znamená, že miluji jen Tebe.
Láska je horní hranice pozemské existence.
Po lásce dáš jen mrtvým věnce.
Láska je naše maximum a úmrtí !
Láska je od vzniku až do smrti.
Láska je věčné mládí - zdroj mimořádné síly.
Jak hodiny, co ještě neodbily,
Nic není důležitější, než láska.
Už schopnost milovat je výjimečná !
Nic - z hlediska filosofického
význačná kategorie
Vše kromě lásky je pla, pla, pla.
Když miluješ ! ŽIJEŠ.
Mé drobné noty
prosí o zhudebnění
Je tento CHAT zvukový,
anebo není ? :-) Poe
7.
Vánek se Ti opřel do vlasů
úzkostně se schvělo lístí rtů
na modrastých křídlech
včelí královny
blysl se vějíř odlesků a stínů
To Picasso, Buonarotti a Goya
životu smrtí neodloučeni
duhoví jezdci Rotondy
snáší se cvalem z vesmíru
8.
Renons
(7. August 2004, 22:50)
nic hezčí
než za ruce se vésti,
nic milejší
než dívčí ruce hřát
když Amor
zaslepený štěstím
zapomene na
slunovrat
tvé ruce
můžeš s mými splésti
jak srdce
mohou tužbou vzplát
je lásky čas
a sytě svítí hvězdy
když miluji Tě
mnohokrát
na jaře...
budeme se brát
9.
Milá Pio, Dixi et salvavi animam meam - promluv a spasíš svoji duši. Ty nasloucháš a já mluvím. Až Ti to jednou nepřipadne spravedlivé, s radostí přivítám i Tvoje vyznání a budu mlčet, že ani Platón to na mně nepozná. Rovnováha v
přírodě je asi základem dění, které začíná až se rovnováha
poruší.
Prohledal jsem hříště
od branky po branku
žádná neměla kliku
ani nebyla otevřena
z mračen nad hlavou
kleslá nálada
prodírá se mi
do duše
opravdu - nejsem
virtuální realita ?
co Klára Havlíková
a její Cemballo
a co Zdeněk Bílek
a jejich láska
a tatarský biftek
a Krystal bar ?
najednou vidím
středový kruh
linii fascinující
středobod...
nádherní lidi
protkávají
postranní čáry
jeviště
hluboká bílá
barva plátna
na hloupém
stojanu
Dmitriji
Rostropoviči
s nohama
nad violončelem
za zády usmívá se
CHAGALL
kdo by se nazdál
kdo by se nazdal..
Prohledal jsem hříště
od branky po branku
a protože mám kašel
jsem Tě nenašel
10.
Žádné květy
ani mezi světy
tvá půlnoc není polednem
ani pláč
ozvěnou mých slov
koleje odjezdů
šifrují akordy
do hadích vyznání
ať těla vyzvání
z ostrých strun hmatníku kytary
do kůže Grácií
do mramoru z Carrary
vbroušením
do stáří Brahmsových pašii
mou samotu zakryjí
11.
môj život je
bez hraníc
jediný
od narodenia
voľný pád
kamzík strmých skál
podmračné myšlienky
vtekajú do bystrín
a vyrážajú skokom
k prieniku
divokej expanzie
bláznivej lásky
so mnou
dá sa len jediné
byť chvíľu
než zavrieš vietor do ohrady
http://www.totem.cz/enda.php?a=116012
12.
usnula teskná noc
tmou číhá za okny
prstoklad durových melodií
maluji ranní stres
třesoucích kapek směs
písek a déšť
větrným mávnutím
na křídlech okenic
obrázky ulítly
za tebou do ulic
mé touhy z nočních snů
chvějí se jak tvůj smích
v polibcích letních dnů
ve hnízdech labutích
http://www.totem.cz/enda.php?a=114439
13.
chcem vidieť
tvoje virtuálne telo
počuť jeho smiech
spáchať ho s tebou
virtuálny hriech
ak sa tak stane
sme na hrane
na previse striech
http://www.totem.cz/enda.php?a=111562
14.
zbohatnout ze sta básní
zestárnout ze sta let
znát tisíc lidí krásných
a vracet lásku zpět
nenech ji touhou strádat
nedovol zapomnět
snům políbení dávat
a dlaním jarní květ
vesmírních dálek lesklé moře
na zemi nech si zdát
když podvolíš se vzpouře
příjmi můj logoznak
stohlavé husí šípy bílé
v přílivu racek sám
štěstí je lístí nahodilé
neslétne věru k nám ..
http://www.totem.cz/enda.php?a=109590
15.
v spirálách přežití
a v lesích síly
my sami jsme si bohy vytvořili
teď najednou jich není dost
přidáme vesmír - prozřetelnost
vážkami měříš váhu slov
a rozervaným oknem z papíru
slídíš po galaxiích
mazlíš se s tou
bez které žádný tvůj den
nemá rty
cesta k nim
vede do hlubin noci
kde
mladinká vdávala se
jakoby pohádku četla
svědčí ji na Parnase
řasená sukýnka světlá...
16.
Identita
(30. July 2004, 21:01)
v tmách měkkých
jako tvoje vlasy
na mých rtech
ty své nechala jsi
pak v nabízivém
výklenku
zbyl mi jen účet
za rtěnku
později
v lesku vlhké dlažby
lehoučce ztichly
tvoje kroky
navždy
přes něžný úsměv
hnědých dívčích očí
na moje pole
někdo jiný vkročil...
17.
zaslechl jsem
úžasný
elektronický praskot
tvých vlasů
v polibcích
obnažil jsem tvůj vesmír
a vstoupil,
kam ty nesmíš...
otevíráš se v moll
jemná
jak vlákno pavoučí
pšenice stvol
nepolévaná nekveteš
bělavou nádherou
očí telete
poznáš líp
jak naše já
nám poroučí
odpouštět
smyslům doznání
a bolest prohry povýšit
k pokorné úctě
být a žít...
18.
někdy píšu
tvé jméno do plážového písku
to je moje kořist
křičí na mne vlna
a spěchá tě spláchnout do moře
nezapírám
zůstává ve mně krutá bolest
osamělých
i dnes tě vpíšu
abys byla nesmrtelná
ryzí charakter
ať mne vlna smyje
umřít v písku
být v žlábcích tvého skvělého jména
zvěčněn pod horizontem oblohy
a trpělivě čekat
na reinkarnaci
19.
ach človíčku
kam valíš ten kámen
no do kopečku
než mi bude ámen
než uvidí mne dívka
moje malá
na pomoc aby mi
přispechala
http://www.totem.cz/enda.php?a=121001
20.
miluji květinářku
s křehkým spánkem
a slavičím stánkem
o nářku píše haiku
zpěvavou láskou voní
do šera svítí
motýlek pro ni
pestré kvítí
poleť ! píšu sonet
21.
prodám své prázdné
v kapse rtěnky
vyměním levně
za sněženky
za past
kterou mi nastraží
noc
na hlavním nádraží
když pod hlavou
mne tlačí bota
lezu hlouběji
do života
22.
snad jednou v poušti do písku
hlavu svou vítr složí
a jako kaňka v notýsku
ulehne ve tvém loži
snad velký třesk jej utiší
v docela malé louži
snad políbíš jej ze všech sil
nad oceánem krouží
křídla jej nesou k nevíře
jen sílou víry v hrnčíře
a měsíce svit vchází
do rudé hlíny vázy
obejme dívku do dlaní
ať krátká noc ji nezraní..
23.
Ó zpívej vráno
populární pták
jenom
slez z té šíny, neboť
zajede tě vlak...
24.
hééj orlí dámo
výšky jak létáš
prudké vichry
škodí křídlům
vykřikuje vrána
ke kolu na poli
provazem
připoutaná
25.
mea maxima culpa
slovakismus !
tak jsem vzal pušku
a bác na mušku
tu délku á z harfy
rázem jsem zkrátil
a šup
do čech se vrátil
abych si vylepšil uši
žel - tady v Praze
dnes prší...
26.
premeň mi vodu na víno
a víchor na ticho
šepkáme s Malvínou
premeň mi Jericho
na miesto mladosti
premeň mi biely závoj
nádherných radostí
aby sa všetko stalo
neboj sa milovaná
budeme predtým ako potom
veď telo je len brána
pre kosti a pre popol
cintorín je im plotom
a duši nezazvoní hrana
http://www.totem.cz/enda.php?a=139378
27.
odfoukni pavučiny
z mé staré zásuvky
milostných psaní
beze dna bez vsuvky
jenom z tvých dlaní28.
proč je ti krásně pod kaštanem
proč rty jsou posly pro štěstí
tví ježci plavně křížem krážem
jinému vlétli do cesty
již leží tiše vedle sebe
tvých rukou štíhlé topoly
a dívčí tělo ještě bledé
naléhání se podvolí
shazuji žaket lastovičí
vrať mi má slůvka ze rtů
vrať je - slyšíš ?
žal jednou dozní
a pak musím jít
ta slůvka jiným polím zasadit
29.
protrhla's moje rybí žábry
iluze lásky do jezera padly
potupná bolest, vodní třpyty
šupiny pod hladinou vznítí
protože láska v objetí
to není jeden u kormidla
i ptáci mávaj obě křídla
než vyletí
v podsvětí
se lesklým jednokřídlem pyšním
staccatem černých klapek z višní
v prokletí..
30.
noc co noc kradu ti siluetu
nalezá u mne tichou pietu
v rákosí zeleném i v šedi mračen
v barevném loučení divých kačen ..
pod starou suchou lípou
pod mladým javorem
sýkorkám štěstí sypou
tvé ruce na dvoře
http://www.totem.cz/enda.php?a=126822
31.
Hlasité zvony
myšlienka na oblohe
kockatá vrhnutá
nemôže dúfať že jej podám ruku
ani boh na zemi
Hubble odvrátený do tmy
nevidí moje slová
svetieľkovať v galaxií
na cestách seba hľadania
skúmame vieru poznania
a čas nám zvoní
ako hlasité zvony
z nádherných diaľok
na konci poľných trás
kráčame po nich
32.
Jak tisíc otázok
lúči sa zas
zodraná vláknina
aj z panien vlas
vrásčité ústa pozdejšie
horúcim čajom zohrievaš
jak verše
vo vlčej ozvene
z obrazu výčitiek
čo visí na stene
tisíce otázok
prázdne je
z lesknúcich topánok
náhlivých milencov
žiadna sa nesmeje
33.
utíchol priestor pre ľudský hlas
už mlčí slovo
skonáva v nás
má svoje zákony a telo
sa búri
akoby nevedelo
že nesmie tisíc rokov žiť
len chvíľku
pevne ju chyť
Ilúziu a Nádej
na stôl im prestri
chlieb podaj každej
nech zaznie pieseň piesní
ária z Bajazzových tiesní
34.
Vesna
maľujem ploty na záhradke
napájam plátna farbou okvetín
a moje city vracajú sa k láske
aby si mi Vesna pretrvala
vdýchnem ti v spánku bozk
pre život myšlienok
ktoré sa prelínajú
keď do mňa vstúpiš
očami precitnutia
aby si ma tiež pobozkala
nežne láskam spiace ústa
a otváram sa v tvojich otázkach
nepozerám ako ďaleko si zašla
len aby ma vyhľadala
35.
Evolúcia
úžasný je chlad v ohraničení
nepretržitým odumieraním
opúšťame teplo lona
tú klenbu nad vodami večnosti
pretvárame myšlienky
rúcame rytmus slov
tep srdca - schvenie zreníc
a prudké zmeny
vo vzájomnom priblížení
v túžbach po vymedzení kriviek
a v pochopení súladu
36.
aké je to prosté
si
a moje oči v tebe
neprestanú túžiť
dlaňou prikrývaš ich
ale
ony vidia stále
krajšie
chvály hodné podrobnosti
pozri
koncert cvrčka v ostí
kým ulovíš
sen do siete
dlho musíš byť na svete
37.
Si nádherná
ôsmy div sveta
tajomný
túžim ťa vidieť i počuť
smieť sa dotýkať
slobodne podľa vôle
okolo krúžiť ako vták
túžim ťa cítiť
s tebou sa smiať
telo milovať
ale
s ružou rastie i tŕnie
chráni krásu
a trestá zlodeja
38.
V podolí
šepcú si topole
že som sám
že na ne
od polí pozerám
a pri mne že je
prázdne miesto
vravím vám topole
nie som sám
v podolí
najkrajšie dievča mám
a pri mne
pre ňu je to miesto
je čas vziať lásku do dlaní
a bozkom si ju prežiariť
39.
margarétka tančí
rozpočíta nás
korytnický vláčik
bielu vodu máš
rozlieva sa v lúkach
zlatožltý kvet
hvízdne v páli slnka
vláčik naposled
ako veľká voda
priženie sa chýr
že si chlapci vodia
dievky na špacír
jedna rybka z môjho splávku
utiekla mi na Likavku
40.
z permoníku pribylina
Kriváň láme hrom
Belá pod ním vody vzpína
klzkým balvanom
údolím sa chladná brodí
riečka nesmelá
úžasom do čiernej vody
Váhu vletela
na sútoku búrkou žije
farieb premena
každá kvapka Oravy je
hnedo zelená
neďaleko vodnej brány
pri dedinke Kraľovany
41.
Si iná
dívam sa do vína
červeným zrkadlom
ako sa vypínaš
a tak ma napadlo
opýtať sa smelo
aké to mám telo
čo sa ti za iné
zameniť zachcelo ?
dívam sa do vína
si iná ? si iná !
a ten kto ti verí
v krvavom páperí
v mojom tele leží
na mne nezáleží
42.
Jackpot
ten kabát od líca
či naopak na ruby
stále je tvoj ?
snáď sa ti neľúbi
do vlasov ihlica
nevestin kroj ?
pod plátnom zo zlata
tlie závisť prepiata
než skončí boj
v ľúbivom hraní
nás často raní
vlastná slepota
vypáli rany
a zničí jackpota
43.
možno len mamon slov
svet rozžiarený nádherou
Paríž a Londýn
Benátky a Rím
na druhý bok sa obrátim
u Tiffanyho ranný spleen
v uličkách Prahy
dosnívam náš sen
prečo sa bojíme obaja
slov ktoré porania ?
možno len syčí čas
neúprosná zmija
sa v agónii zvíja
44.
môj život je jediný
od narodenia voľný pád
bez hraníc
kamzík strmých skál
so mnou budeš
len chvíľku
než zavrieš vietor do ohrady
než dozrieš
dotykom úst
a bederných kostí
ako plachetná loď
na čiapkach vĺn
ku fjordom ma viezť
45.
Desať jeleňov
básním malíř u stojanu
mám dva jazyky
prvním slavím Prašnou bránu
druhým praclíky
modrý psík mi pobehuje
pražskou ulicí
do obrázkov komponujem
rána vonící
paletu mám na dvě části
linkou delenú
modrou vrhám do propasti
barvu zelenú
moje dievča milované
láskou nazývám
jedna ruka tempera-ment
druhá bázlivá
rozverně mi potahuje
nôžkou drevenou
ke stojanu přivazuji
desať jeleňov
FRAGMENTY
46.
dva pravé metre
pod košeľou máme
jeden pre seba
druhý
pre iných si schovávame
meriame lásku
meriame nenávisť
a čas nám jediný
za pravdu dá
najdlhší meter má
ani áno . ani nie
to je dobré znamenie
prvý žerie . druhý stráda
každý svoje šťastie hľadá
47.
vlásočnice riečia prúdy slov
vyriekla si svoje tiché ano
rákosie už budí žabiek show
vtáci spevom otvárajú ráno
na zelenej stromoguli
vystierajú sluky krídla
v zobcoch drvia steblá tráv
do stavby sídla je jar
48.
lehounce
slunce jsem z oblohy
pro tebe svěsil
abych tě uviděl
až jsem se zastyděl
hledět na tě déle
než se sluší
přitom usadit se
ve tvé duši
49.
na cestách sebe hledání
je něco navždy k nemání
je to čas, hlasité zvony
z nádherných dálek nám zvoní
na konci silnice
kráčíme po ní
50.
na cestách seba hľadania
navždy sa stratia priznania
že čas ako hlasité zvony
z nádherných diaľok nám zvoní
na konci poľných trás
kráčame po nich
51.
moje verše dívka četla
se stolu je prudce smetla
pravda ve všem básník tuší
v dívčí duši ticho vlčí
snad si koupím balalajku
snad napíšu novou bájku
snad se vydám do lesa
snad tam dívka zaplesá
52.
na tři tečky, na tři čárky, na tři tečky
černé pěsti kominářky kapky štěstí
květinářky smutek leští
v dešti básník deštník mívá
na dívku se křivě dívá
o ní snívá - divka zívá
a můj šemík virtuální
teď je komik aktuální
nabízí nám v plném lesku
atomární výboj blesků..
53.
taneční hodiny tvého pasu
melancholie líbání v mřížoví řas
přes slzy za nádražím,
za horizontem zažloutlých písčin pláží,
lokálkou do kupé
doběhnu kalupem
do krve italského vína
mluvící Colombína
mění mé náručí po setmění
až do zcelení rtů ..
54.
do cínu, do rakve
upínám kladkou tělo
chci aby v pořádku
k mé dívce doletělo
v dálce již Canada
jezírka ověnčila
a jako návnada
tam čeká moje milá
však osud se jí bál
a zběhl mezi bohy
modravým nebesům
převrátit vzhůru nohy
http://www.totem.cz/enda.php?a=124340
55.
zahleděni do světa
šlépějemi rozervaných bot
nezvládáme
touhu a čas
na léta od smrti
ukrájí svůj díl
a ty
rozechvěné dítě spánku
opuštěné
zrazené slibem rtů
prolamuješ se pasem k zemi
křesaje ohýnek z objetí
narozeni svobodni
proč procházíme životem
jako kulhavý osel
proč naše myšlení
nás hraničí
když toužíme být
naplněni duchovnem
skrze sebe
pocítit expanzi
svůj růst
až vytryskne pro všechny
a uvidíme
že oni vidí nás
i naše bytí
