středa 20. února 2013

REALITA ŽIVOTA




realita života ..

jsi pro mne štěrbinou očí
chladivým bílým lněným šatem
elegancí výšivky rudých barev

jsi hrdelní z perel a lastur
zápěstní zlatému náramku
ve tvaru hada

jsi pro mne měkký sandál
z palmových listů
v dlouhých vlasech
spona slonoviny zářící

jsi krystal v hranici
vyššího vědomí bytí
rouhačství ovčího rouna
jenž skotačí na azuru oblohy ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=142180


mit tě rád
(13. May 2006, 9:17)
jediná myšlenka denně na tebe mi stačí k udržení ohýnku, jenž plápolá ve mně jako severka na obloze, jako naděje na sebemenší, bezděčný dotek, slovo .. odkaz .. náznak, že nic není marné nad marnost, že se snad přiblížím vyrovnání s sebou .. proto věřím v tebe, ve tvé odpuštění .. jako i já odpouštím jiným ..

mít tě rád
bez výhrad
ruce k tobě vztáhnout

branou očí
proskočit
a nad propast se nahnout

světlo vzít
touhou zbit
do tvé hloubky padnout

do splynutí
věčnost mít
a nad životem vládnout ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=138959


tajemství dvou
(3. April 2006, 0:43)

trojverší jsou poskládané myšlenky z dnešního potulování po nedělním nábřeží, všichni jme utonuli v slunečním přílivu a bylo to fajn smutnění za tebou .. _:-)


střep rozbitého času
šém ulehnutí do písku
kadeře tmavých vlasů

tvým očím čelím
blouznivé noční včely
léčí v údolí polibků

zavanul ztracený vánek
bez ceny spálených slov
křižují podkůvky dlaně

ulehla ohnice v poli
jazyk ticha ji bolí
neklidem tajemství dvou ..

http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=202660


ve tvém klíně
(12. March 2006, 7:28)

překvapilo mne, že miminko (mrně, čapouně, žabáček) plave v plodové vodě dolů hlavičkou ! ale vždyť je jako ve stavu beztíže, to je vesmírní poloha ! všichni jsme byli kosmonauti v máminém bříšku ! to se divím, to se divím, jak je to krásné uzrávat jako jablíčko na stopce .. plod naší lásky nehynoucí alespoň nejbližších sto let ! a plody jsou různé, můžeme být oplodněni také přenosem myšlenek, o takovém plodu je tahle básnička (anebo ne ?), a polibek na rty v lůně ? jenom pohlédněte, jak jsou si lidé podobni s rybami při líbání, to máme tím, že někdy dávno prý vylezli jsme z vody .. _:-)

již jenom to
že ti můžu tykat
nás staví do jedné řady
něco mi pošeplo
zda ještě jsi
něco
co ve mně tlí
někdy míň
někdy více
taková intuice
jakoby závan větřík šum
odnesl semínko
za horizont mořských vln
a v zemi
kterou dobře znám
vyrostlo stéblo a klas
snad nejsem sám
když vyrostlo z nás
tak spěchám k tobě
po hladině
jako dítě
s hlavičkou ve tvém klíně
láskou políbím tě..

http://www.totem.cz/enda.php?a=130750

neplač lásko
(12. March 2006, 7:10)

proč nejsou záznamy o marných láskách .. je jich nejvíce a provázejí nás jako nesplněné sny, jako nenaplněná přání, zaplňují nás hryzavou bolestí a ponižují naši pýchu, ctižádost a sebaúctu, retardují naše myšlení ! .. ach ty lásky ke zpěvačkám new music, kde jsou ? vykročí z přílivu stříbrných světel reflektorů, vběhnou do šatny, odlíčí se - a naše lásky i s iluzemi odcházejí nenávratně pryč .. třeba jdou nakoupit zelí k večeři ! Je tohle spravedlivé, abych já trpěl uvnitř svého veličenstva na takové přeludy ? a to trvá až do večera, než se objeví na obrazovce opět, ale co už, když naděje umírá poslední .._:-)

bolest svíce
zpovědnice
vede se mi k světu
když nenosíš do světnice
vůni barev z květů

černou hlavou
kučeravou
přes tu nemoc temnou
zatoužil jsem z vysočiny
do tvých očí lehnout

skoro ráno
z oceánu
jak El Niňo letím
stihnu nežně jako kapka
vsáknout do tvé pleti

neplač .. lásko
kamarádko ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=130785


jak ten jasmín chtivě voní
(12. March 2006, 6:14)

naslouchej dobře
jak ten jasmín chtivě voní
na louce, co kráčím po ní

dobře naslouchej
jak z té vůně hlava bolí
ve vesnici jak zní zvony

sedím s ní
na lavičce u řeky Hudson
srdíčka nám tlučou stejně vzrušeně
a ona mi vykládá o vysílání energie
pozitivního záření
a já přemýšlím
jak by se moje ruka
vsunula blíže k jejímu tělu
ale ona pořád o energii
už zatracuji celý Orient
pořád nadšeně zpívá
a vyprázdňuje svůj hrudník z negativity

můj chtíč zuří
pomalu to vzdávám ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=129774


Deset sonetů - sbírka
(28. January 2006, 23:02)

tohle je takový malý hrobeček sonetů
uklidil jsem je do sbírečky pro potěšení
možná .. a možná nepotěšení ..
v každém odkaz na obrázek a music
ale to už je přílíííííš .. když tak pospícháme
alespoň tucet básní pročíst a vzdělat se
a získat přehled (ale žádnou neprocítit)
NEVADÍ, snad není geniální, to bych poznal/la
la la la, na první pohled :
tam kde je lebka
kůže je hebká ! .._:-)


když na planetě svítá (1)

dnes v lůně ženy živoucí jsem sen
jak dítě sluneční co k životu mě budí
na ústa líbám ji a piju něžné vody
nad hlavou planety nám svítá nový den

úžasně skutečná do mého těla vkročíš
ožíváš zvedáním oblouků nad řekou
tím kouzlem vzpínání nad touhou staletou
v opojné vůni trav když vítr s námi točí

svět rána kostkou je v tonoucí vůni kávy
povznáší nad všednost náš život tančící
kajuta prázdnou je, loď nevysílá zprávy

o vichru loučení slaných slz na líci
snad žádný darebák planetu nepopraví
snad ditě svítání neztluče palicí

http://www.totem.cz/enda.php?a=125065


lidský svět (2)

z matčina lůna až do mého náručí
volavčí zvolání ostrý křik zaslechne
to dítě poprvé hlavičku nadzvedne
nevinným pohledem nebesa postrčí 

lidský plod krvavě pomalu se rodí
zplácíme daň lásce v tiché pietě
ona vždy přetrvává na planetě
poutána tajemstvím zrodu z vody

mohutným vichrem skal je síla matky
ve světlo sluneční pozmění noční svit
když něžně odnáší měsíček do ohrádky

z fragmentů polibků v mé urně chci ji  mít  
ve stáji s oslíkem za zadními vrátky
radostí opilců se půjdu potěšit ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125242

závěť (3)

chtěla psát závěť při úplňku vědomí
chtěla znát pravdu, prožít ztráty i zisk
poselství sdělit : už dosť pohrebísk
obyčajných ľudí ... víc se nedoví

proč poznání je užší mořské zmije
pět kontinentů v lanoví mu vzkvétá
vězněna lodí všech horizontů světa
do smyslů těla Junkie nejhezčí je

tam u jepic lásky ostrovů Ikarie
u zrodu embryí, v početí Eufórie
Prozřetelností je touha k bytí

porodem mláďat, prvním krůčkem v síti
ve strastech vrásnění modravé galaxie
od doby moderní k pramenům historie

http://www.totem.cz/enda.php?a=125324

v jepičím životě (4)

zvlněna v třešňovém kvítí plave řeka
v kobercích mirabill ploutvice rolují
průsvitné jak kapka co pod okem mi stéká
než zaschne na slunci jenž stůně potají

v jepičím životě, který jsem neopustil
vyplouvá z hlubiny měděnková veteš
na tebe pohlížím se sevřenými ústy
a vášeň zelená mi na rukou zas kvete

své touhy odkládám do řeky jako vínek
ač s duší rozbitou, teď vidím z tebe více
vášnivé polibky pro mysl do vzpomínek
proud lístků třešňový, jak plave pro jepice

umírat z krásných snů mi žádná nepromine
hladina zamčena je ..  a život ztratil klíče  ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125384

rozdělený svět (5)

kdo rozčesl svět ve dvou rovinách
proč žádná pravda nedává již smysl
proč vichr dravých stavců čísel
elitním mozkům glóbu vhání strach

sám pylón zisků roste jako chtíč
bohatství gangů prosvěcuje smrtí
nemilosrdenství hladu jej nedonutí
odlévat hmyzu svůj krvorudý stín

jehličím loudám se v hloubi lesa
svobodu planety kerosenem krájím
orel již nehvízdá a kámen dolů klesá
děravé dlaně mé hladoví ptáci znají

v zrcadle hladiny tam u štrbského plesa
na milost nemilost válku rozpoutají ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125529

sonet rolling (6)

rána od ringo star, schytá ji micky jagger
john lennon zesmutněl, ke svému tělu lehl
bílý pták z planety zakroužil v modré spreji
a snesl žlutou loď; do sebe nech ji vejít

buď zpěvem světel a božstvím dívčích duší
pravda tě smete a slunce z nebe stáhne
umlčí pro mamon na bílé plachtě s ráhnem
buď yellow submarine co záblesk jistě tušil

šílenství násilí ať zodpoví past zloby
john jenom naslouchá té lásce co jsi věrná
jitřenka v objetí se učí sobě nelhat

rtům slova stoupají jak tiše zrají stromy
a žádné poznání, nechrání naše terna
obláčkem věčnosti už je smrt nepodlomí..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125409

stíny slunovratů (7)

hééj Vesno milená s dolíčky na lících
já jsem tvůj poetor, bůh v naší ulici
měsíc jenž vzpomínkou tvá okna rozsvítil
kroužící meteor třpytících podlitin

hééj Vesno světlo mé, můj vítr života
zpět k tobě přiletí má duše pilota
tam dolů do města, do krátké ulice
dlaň vsune do tepla zimní rukavice

hééj Vesno dívenko, líbám tě na stíny
rozeznám ještě dnes v ulicích žiliny
tvou vůni na korze, na stupních postávám
černý stesk za tebou kdekomu rozdávám

jen dětství nevrátím, schovám si pro ztrátu
ani bůh nevrací stíny slunovratům ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125427

citová výchova (8)

v  neposkvrněném panenském mediu
vypálí dědičnou výbavu rodného CD
zdrojový sofware a zavytí spirál DNA
extrakcí šesti genů mozkového genia

od deště závisí zda Gregor správně hrál
zda bonmot techniky nepřelstí bonmot války
v úložišti zda nerozkvetou palivové články
Platónské zápisy v aténský tribunál

tak blízo rtům a snům tu starost neposadí
zvláštní květ fuchsií tam klonováním kvete
obzor jak rodný dům, pro útěk do kapradin

kdo z nuzných nemluvňat zde na planetě
dlaní se nadechne závěje, popele jedu z hladin
stane se ? právě je ! .. kostkou ledu v létě ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125537

planetu zaplavíme láskou (9)

na molech bratrství dnes kotví přídě lodí
potomci křesťanů, muslimů a židů
nesdílí nenávist, jež kane odjinud
z krvavé delty dnů, tonoucí v nouzi vody

tvůj refrén nápěvu se nepromění v páru
sevřena pažemi jak roztřepená nota
se vlévá do pláží zářivá slunce hmota
žhnoucí jak ostrý nůž, vražený do stožáru

valí se do polí, tvá nová víra v bytí
dítě je pro matku a voda .. to je řeka
jídlo den zahřívá .. a duším noci svítí

neboť i moře zraje z mateřského mléka
tvou lásku z ostrovů ať jiným bohům vznítí
člověku .. jenž před člověkem smeká ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125592

jak umíráme (10)

my všichni členíme se do duší a těla
hledáme ve zmyslech a jíme srnčí nohy
vplouváme do hlíny pro nekrolog strohý
pověst nás otáčí s opicí, kterou měla

od nártů nohou, od obou pěstních kloubů
ubývá tepání do srdce všemi směry
ztichne i pohřební, když srdce nezavelí
vítr nám zakvílí obřadnou píseň snobů

a po nás zůstává jen místo na planetě
mile se usmějte nad krásou obrázků
popílkem z urny nám slovo nerozkvete
Vesna za pěšinkou pozdrží procházku

k mým citům dýchá snad po větru i v létě
neslyším žádný pláč na marnou otázku ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125380
sbírka
http://www.totem.cz/enda.php?a=125600


v jepičím životě
(27. January 2006, 17:30)

můj bože, jak já můžu vědět co to je čekat dítě, nosit a živit dvě těla, dva životy a vlastně mnoho životů, protože cožpak víme, co to je život ? jakoby to byl čas od narození do skonu, ale je to stále život ? čas spánku, jídla, létání a jízdy po zemi, je to život ? není náhodou z jistého hlediska životem jenom ta část mládí a dospívání ? není to všechno ostatní něco nadbytečné ? ta honba za prací a kariérou, za překonáváním již překonaného, za nedosažitelnými cíli ve tvaru a obsahu ? hleďme si žít a když jepicím pomine ta chvíle života, čeká je příští rok další chvíle ještě nádhernější..._:-)

zvlněna v třešňovém kvítí plave řeka
v kobercích mirabill ploutvice rolují
průsvitné jak kapka co pod okem mi stéká
než zaschne na slunci jenž stůně potají

v jepičím životě, který jsem neopustil
vyplouvá z hlubiny měděnková veteš
na tebe pohlížím se sevřenými ústy
a vášeň zelená mi na rukou zas kvete

své touhy odkládám do řeky jako vínek
ač s duší rozbitou, teď vidím z tebe více
vášnivé polibky pro mysl do vzpomínek
proud lístků třešňový, plovoucí pro jepice

umírat z krásných snů mi žádná nepromine
hladina zamčena je ..  a život ztratil klíče  ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=125384


miluji tě miluji tě
(23. January 2006, 22:49)

chápat až později, spoléhat se že přebolí, že sevření hrudníku povolí a vrátite se z otřesu do původního stavu, schopen přemýšlet PROČ .. větší bolest překrývá bolest menší a velký cit oslabuje pozornost a ostražitost .. právě tehdy dochází k tragickým neštěstím .. ale PROČ právě já a ona, proč odchází to nejněžnější, nejslabší a nejméně zkušené ? .. jak ochránit to přehnané sebevědomí ?, mít důvěru ptáka ve svá křídla a vrhnout se střemhlav z věže radosti a nadšení ?
miluji tě, miluji tě 

jsem bez hranic a připraven (25)

zbláznil jsem se do Sandry ? ona zbláznila se
do mne, lítám, padám, odmítám s ní trpět
v jedném domě, já se vrátím, nebyl jsem,
už jistě budu mrtvý, rozevlátý hrozný sen
mě vsákl do tvé kutny, ona byla, ona je a ona
bude se mnou, obejmi mne zavři mne a ke mně
pojď si lehnout

v jediném soutoku zcelím pár potoků
propletu dva květy, Vesna je posvětí
pár perel roznítím, duši ti spálím
zůstanou pomlkou, dvou rukou páry
tělem smím blouditi, místy kde ty jsi ty
ve skalních podloubích dotek rtům zasnoubím..

ach ..  to je ta chvíle, co příjde … jako teď
když odnáším tě do letadla v cínu
vesly šumí tvoje chladná  .. země kapucínů
nocím zítřků náleží jak mám tě hrozně rád
.. snad ..neptej se mě …  já v tobě jsem to dítě
a miluji tě, miluji tě  … navždy jsi můj hlad ..

http://www.totem.cz/enda.php?a=124827


Živé iluze
(4. December 2005, 7:15)

sestoupila jsi schodištěm do prostoru mezi dvě podia a dva DJ do rytmického chvění vzdušnin technopárty a zářila svým pasem a bandáží na levé paži...ale ty's pokračovala až k živé kapele ve třetím rohu auditoria a všechno ztrnulo tvým zjevem a hlasem...do mne vstoupil bůh klidu a zvláčněl moje myšlení, které se povzneslo nad dění .. fascinován světelným vodopádem zakouřeným vonnými dýmy ... přenesen do třetí dimenze fantasie, meditace, nirvány s pocitem eufórie a přetékání energie...objevil jsem v sobě schopnost kolébat se na přechodu reality a snění ... docela dobře jsem pocítil tu možnost vrátit se do mechanického světa i po fyzické smrti...ano, je to jisté...jenom střídám osoby a představení .. přitahován k tobě sounáležitostí...tolik jsme o tom mluvili ... to ty jsi jako kněžna vůle uskutečnila své představy .. síla tónů tvého hlasu, zjevu a vehemence...to jsou chvíle, kdy se ti cítím poddán a přijímám tvoji nadvládu pro zasycení objektivity...jako když praskne slupka vejce a vynoří se nový život ve mně..to ty !

ta dívka je tak skutečná
rozvinuta košatostí
halena
do hedvábného chmýří
hnědých vlasů
zastíněných
sněhem bílých šál

potřebuji šminky
řekla mi
úhledným
melodickým úsměvem
na rozhraní reality a snu
mámivou poddajností
nevratností
obrácených smyslů
erotiky

hrát, hrát, hrát
chci jen hrát
rozohnit ztichlé stanice
nebeských úšklebků
rozevřít ruce
překlenout ochrany těla
ignorovat záření
a vstoupit
jsi touha má
co voní
ke mně přiletěla
cílem jsem jejím
éterické stopy těla
sprchové vůně v spreji

teď ztracen
trnu v opojení
odlétám vnějším letem
do jiného kosmu
doposud ven
sled éterické příslušnosti
v závěsu
směje se stresu
škádlí pochybnostmi
na netu
míjíme bolidy i kometu
na dravé euforii
zmateni vodním mlýnem
ve stínu
předminulé historie

hrát, hrát, hrát
chci jen hrát
rozohnit ztichlé stanice
nebeských úšklebků
blýskání silničních znaků
jenž staví přestupní linky
zastřených pruhů
nebeských dálnic
laděných erotik stopou

však náhle sestupuje
vzdálenost pruženého lana
rád přijímám tě milovaná
jsem vodní hladinou
pevným zákonem
napětím textů v písních
sršící tavbou oceli
leštičem hvězd
úpatím v klenbě tísní
vonnou solí
před vetřením ti do vlasů
a zmatkem
mého mozku v atlasu

jsem plynnou difuzí
skutečné živých iluzí...

http://www.totem.cz/enda.php?a=118322


Tvoje volba
(14. October 2005, 19:16)

není láska tou sílou, která tě přenese přes práh smrti ? a nevede nás celý duální život k tomu ? dva póly existence
nás přivedou a odvedou do slastného nebytí, a nejsou to ty chvíle nirvány při meditacích ? taková jsi virtuální ?
mluvíš na mne slovy, ale slova ke mně postrkují tvé usmáté oči, zamatová intonace jim dává křídla něhy a já je vidím
v mnohých barvách přírody...co to je láska, když ji nevidím, jsi to ty, které se dotýkám ?


láska
je sladší slovo než
mám tě rád ?
z úst ...
tři slova obrací smutek
v radost
proto
Michelangelo v Sixtínské kapli
proto
Tádž Mahal

láska ovlivňuje
každý aspekt lidské existence
přináší pohodu a štěstí
lze ji projevovat ve všech vztazích
je tvojí volbou

abstraktní slova
zdraví, krása, nenávist
mír, vstřícnost, žárlivost
závist, samota
vděčnost, vztek
a láska

láska je pro vás
pokud si ji zvolíte
stačí pouze do ní
vstoupit

můžeš ji pociťovat v davu
i v osamocení
tvé myšlenky
mohou být plné lásky

stejně tak můžeš zvolit nenávist
či závist
když chceš žít život
plný smutku a frustrace
jednoduchá věc
.. začni tak žít..

chceš být sám ?
buď !
chceš mít život plný lásky ?
je tvojí volbou !

stejně jako slunce svítí pro všechny
i láska je pro všechny
někdo si ji prostě zvolí
někdo ne

jakmile se rozhodnete být laskaví
a rozdávat lásku
začnete prožívat zpětný efekt
dostavuje se okamžitě

kolik do ní vložíte
tolik se vám vrací
lze si to ověřit
nemusí to přijít hned
ale nakonec k tomu určitě dojde
ať jsou překážky jakékoliv
člověk je konstruován
pro lásku

děti jenom milují
neumí nenávidět
dokud je někdo nezneužije
a nenaplní jejich srdce
strachem

http://www.totem.cz/enda.php?a=111829


Hledání
(2. October 2005, 13:38)

teď milá nevím, zdali mám zkoumat to nutkání, které mne přivádí do neustálého hledání, anebo jde opravdu o ten cíl, najít smysl toho všeho snažení, nacházet a přeskakovat hranice, které nám brání vidět a cítit dál, pátrat po smyslu naší vzájemné existence bez víry v nějaký vyšší cíl. .. nakonec z toho vychází, že ten cíl je ponořit se do sebe navzájem, ty a já...a bez ohledu na stav vědomí, kybernetiky, filosofie, vědy a techniky hledat v tobě...nevidím tady nic důležitější, racionálnější...naopak, vidím v tobě příští zdroj sebeobnovování, jakobychom přitom spěli ke svému počátku a početí...

touha
dosáhnout hmatem
rukou, slovem, činem...
posedlost
mít cíl na dosah
vnitřní hranicí
vzdálený

večery
na terase hvězd
dohlédnout k planetám
světelná léta
jsou v tobě  i ve snu
v záblescích zorniček
na dosah cíle

umřít formou
neopustit poesii
slovy
nahradit činy a vstoupit
do zavřených vrat
přes nejčernější tmu
protnout jas
dráhu svetel
létat
do vteřin hmatatelna

toulavá mléčná noc
botelu Vodník nábřeží Vltavy
na litinových kotvištích
hospod u břehů Ipsy
v povodí dolomitů
u Belé pod
podbanským Kriváněm
u břehů Atlantiku
v Tryons Cape Bonavista Lighthouse
u Hudsonova zálivu
v kavárnách Edmontnu

bloudit bílou nocí
živ a zdráv
hledaje cíl...

http://www.totem.cz/enda.php?a=110465


Představuji si tě
(20. September 2005, 22:30)

taková prostá inspirace
představa
mít klíč
a když se vrátíš z práce
tě ona
komedie čekává

představuji si tě ráno
v pozdním listopadu
před dvaceti minutami
chlad a bílá kamna
vesnického domu
kulatý stůl
krb za kuchyní k tomu

dívku se střiženými vlasy
u okna
v bezvadném šedém svetru
nad kalikem shrbena
útlá ramena
tváře
zbarvené sluncem větrem
delikátně jemné lícní kosti
šedé bázlivé oči
dech mlží okenní skla

a železitý pískovec
krbového rámu
červený samet
zvláštní pohovka
s tebou
horké dny ve vlaku
koupelna
z římských rozvalin
pihovaté kachlíky
vůně polibku
v mé kapse klíč
se vší melancholií

http://www.totem.cz/enda.php?a=109252

Žádné komentáře:

Okomentovat