PSANÍ Z L.A.

Psaní z L.A.
(7. May 2005, 10:13)

kdo jsi ?
můžeš se ptát kamene
stejně nic
jsi obdivuhodná

ty nebo já ?
stotožnit tebe, sebe
s někým, kdo je v tobě
a přitom jiný ?

když stotožnit
tak ty dva jiné !
znají se od početí

i já se od nich učím
na kraji lesa smrčin
tiše tě obejmout..

zdá se
že nic není hrou
čas dohlíží
jak zanikají touhy

a cesty se klikatí
jako ty
bez pravidel
možnosti k nadechnutí

mrákoty k rozbíjení smyslů
pro spravedlnost
cit a lásku

pro rovnost
pokoj co ti chybí
jako kyslík


I.

bez boje
nepohladíš ani tvář
neprolomíš tuhost buněk
v natažené ruce

v dlani
kde sídlí něha
zahánějící samotu
sklání se nad tebou

úzkost s přivřenýma očima
v představě
kam vedou touhy

do slastných slabostí
do podmanění těla
bez boje


II. - III.

zasévám vítr
jako on zvedám se nad tebou
k jinému pohledu
v obřadných deštích

jaký's duch zpropadený
mi láme plícní sklípky
když se kořím tvým vlasům
čas od času

v pohybu hledám spočinutí
mezi tvé břehy rozepnutý
za vidinou štěstí

jak každý jsme jiný
v jednotě protikladů
naše já sténá na rozcestí


IV. - V.

neoplývej milostí
ten dar je krutý
slabost nepřebolí
ani nepřeváží tíhu slov

a dej mu jíst
svýmu tělu
ať snáší svůj úděl až do konce
vždyť umíš

najít kompromis
připustit prsty na dvorce
rozohnit vášně

zacelit rány
vymazat pásku
z fran-force


VI.

medituji
tíží mne tělo bez hnutí
a šílím
přilehnutý

nemůžu se hnout
na tebe dosáhnout
nepřeklenu tu vzdálenost
několika kroků

mezi lidmi a věcí
nervní cuk
sakra kdo to tady řídí

jak můžu odpovídat
nikdo se tě neptá proč
sex.. konec !

http://www.totem.cz/enda.php?a=115296